Schody skoro  jako do nebe. Lempuyang.

Po sobotě následuje neděle. A tak je tato neděle přímo předurčena k návštěvě jednoho z nejsvětějších míst na Bali. Na svazích hory Lempuyang je postaven komplex chrámů z nichž je nejposvátnější právě

Z džungle mezi boháče.

Tenganan je prý nejbohatší vesnice na ostrově Bali. Má i jiné zvláštnosti, které ji činí jedinečnou. Zatím jsem tu nic podobného neviděl(viz. i Wikipédie). Architektura je zde odlišná od toho co jsme zde dosud viděli.

Tirta Gangga, není jen vodní palác.

Po příjezdu na hotel jen shodím zavazadla do kouta. Nemám ani nejmenší chuť něco vybalovat. Spolucestující se chystají na večeři. Velmi se mi nechce, ale nakonec jdu. Po prvních dnech neustálého pohybu jsme se ocitli na místě, kde máme v úmyslu setrvat několik dnů. Je to turistická oblast Amed, ale těch turistů zde není ani zdaleka tolik, jak dole na jihu. Zde jsme sice na severu, ale i tak blíže k rovníku. Uvidíme kolik dní zde vydržíme. Máme to rezervované zatím na čtyři dny s tím, že můžeme být ale i déle.

Džungle plná života.

Dáme si dobře vychlazený kokos a vydáme se na cestu zpět. Nastupujeme do něčeho, čemu se tady říká bemo. Je to taková dodávka Suzuki, která nemá levé zadní boční dveře. Kromě nás se tam vezou ještě nějaké krabice a kanystry na benzín. Cestou se řidič i s paní zastaví na pumpě, naplní kanystr a šoupnou ho mezi nás. Když jsme je zastavili, tak jsme nejprve zjednávali cenu dopravy.

Krasavice Kawah Ijen.

A znovu se už začíná stmívat. To je nevýhoda této rovníkové oblasti. Všechno se mi tu líbí, ale tohle mi nevyhovuje. Opouštíme vodopády a když jdeme kolem místa, kde měli pěkné ovoce a chtěli jsme tam nakoupit, tak už mají všechno sbalené. Nechtělo se nám to táhnout s sebou a měli jsme v plánu nakupovat při cestě zpět. Jenže když vidí, že jsme se zastavili, tak i tak nám ještě ochotně prodají.